Co jsme už zažily

Druhý mastermind a rovnou pořádná otázka k zamyšlení: jak rychle AI „pohltí“ jednotlivé profese? Probíraly jsme tři kritéria – jak moc je práce digitální, jak rychle přijde zpětná vazba na chybu a jak drahá ta chyba je. Prošly jsme si obory od chirurga po obvoďáka, od právníka po zdravotní sestřičku, a samozřejmě nás, datové analytičky.

Závěr? Datový analytik nezanikne, ale jeho práce se mění. Rutinní přípravu dat zvládne AI, interpretace, kontext a strategie ale pořád potřebují člověka.

Vyzkoušely jsme i interaktivní appku, kde si každá naklikala, jak „zranitelná“ je její konkrétní práce. Berte výsledky jako pozvánku k přemýšlení, ne jako věštbu.

První masterclass komunity – a rovnou jsme sáhly po odborném tématu. Jitka nám představila, jak ve své práci využívá MCP server. Prakticky, srozumitelně, bez zbytečné teorie.

Pak přišly otázky. A další otázky. A diskuze, která se nechtěla zastavit. Přesně tak to má vypadat – žádné přednášení do ticha, jen živá výměna mezi lidmi, kteří tématu rozumí.

Bylo to skvělé. Chceme víc.

Poprvé v Podobrazech – a hned skvělý výběr. Shodou okolností se ve vedlejším sále konal pub kvíz, ale nás to vůbec nerozptylovalo. Měly jsme o čem mluvit.

Témata se přirozeně točila kolem životních cest a změn – co se každé z nás povedlo, co se posunulo, co nás překvapilo. A samozřejmě MCP servery: kdo je používá, k čemu a jak.

Zaznělo i narrative reporting – téma, které rezonovalo víc, než jsme čekaly. Dobré setkání. Určitě se do Podobraz vrátíme.

Tentokrát bez pevného programu – a bylo to osvěžující. Témata si vzaly slovo sama od sebe.

Řešily jsme věci z každodenního života: jak si přeposílat fotky z iPhonu, jak funguje Remarkable a jestli to vůbec stojí za to. A pak AI – jak ho kdo používá, co mu funguje a co ne.

Přesně taková setkání jsou k nezaplacení. Žádná agenda, jen sdílení mezi lidmi, kteří si navzájem rozumí.

Druhé setkání – tentokrát v palačinkárně. A novinka: máme samolepky! Holky si je rozebraly během chvilky.

Večer byl hodně o navazování kontaktů. Nové tváře, nové příběhy. Jitka nám pověděla o své cestě k datům – jak šel pohovor, jak se rozhodovala a jak to celé dopadlo. Upřímné, inspirativní a přesně to, co komunita potřebuje.

Odcházely jsme s plnými břichy, novými kontakty a samolepkou na laptopu.

Kafe Klarabara, leden 2025. První setkání. Nikdo nevěděl, kolik nás přijde – a přesto jsme se sešly.

Zahájení komunity, která tehdy ještě neměla jméno ani strukturu. Jen chuť se potkat s ženami, které rozumí stejným věcem a mají stejné otázky. Dobré víno, rozhovory, první kontakty.

Takhle to začalo.